Nejohroženější „druhy“ v městském provozu

Chodci, cyklisté a motocyklisté jsou nejčastějšími oběťmi nehod v evropských metropolích. Tvoří až 70 % všech fatálních obětí, nemusí se tudíž zrovna cítit ve městech bezpečně!

Podle údajů ze statistik posbíraných v letech 2010 – 2017 se snížila úmrtí na městských komunikacích přibližně o polovinu. Alarmující je však počet zabitých a vážně zraněných. Evropská rada pro bezpečnost dopravy (ETSC) upozorňuje, že 70 % úmrtí a vážných zranění na silnicích v evropských městech tvoří tři nejzranitelnější skupiny účastníků silničního provozu: chodci, cyklisté a motocyklisté.

Pocit nejistoty v evropských městech

Důsledkem může být snížený pocit jistoty v evropských městech. Pokud obyvatelé nebudou věřit, že jsou tamní komunikace bezpečné pro chůzi či jízdu na kole, zvolí cestu vlastním autem. To však způsobuje vyšší ekologickou zátěž a omezení plynulosti dopravy, navíc se zvyšuje riziko vzniku dopravních nehod. Města zatím nemají důmyslně vybudované sítě cyklostezek. Stejná situace nastává i u chodců. Není se čemu divit, že se často potýkáme s dopravními kolapsy souvisejícími s množstvím automobilů a přehlcením městské dopravy.

Řešením by mohlo být zvýšení investic do infrastruktury a městských dopravních systémů, které zohlední právě chodce, cyklisty a motocyklisty. Je nezbytné, aby účastníci provozu důvěřovali městským komunikacím. ETSC chce v příštích deseti letech vidět snahu o vybudování bezpečnější infrastruktury napříč všemi evropskými městy. Pozornost by měla být zaměřena i na rychlostní limity a jejich dodržování, problematiku rozptýlené pozornosti a jízdu pod vlivem návykových látek.

Hromadná doprava zadarmo!

„Druhou stranou stejné mince by mohl být opravdu revoluční rozvoj městské hromadné dopravy. Revoluční především z toho pohledu, že by byl zadarmo. Komunální politici by se měli zamyslet nad jeho bezplatností. Města jsou stále ještě součástí jednotlivých států, žijí, kromě jiného také z přerozdělených daní. Městské podniky, k nimž mnohdy právě ty dopravní patří, by tak měly mít za primární účel uspokojovat co možná nejlépe potřeby svých občanů. Mají efektivně utrácet rozpočtované finanční prostředky. Jinak řečeno – proč by měly generovat zisk!“, říká Ing. Milan Olšanský šéfredaktor časopisu Trucker a nezávislý marketingový specialista v automobilovém průmyslu.

„Tlak na využití obnovitelných zdrojů a snížení emisí v dopravním provozu zejména ve městech (tzv. intravilánu) je nepřehlédnutelný. Nesmíme však spoléhat pouze na účinnost represivních opatření. V neustálém omezování řidičů např. rychlostními limity, zpomalovacími prahy, zužováním komunikací či umisťováním radarů kompletní spásu nevidím. Nezapomínejme na vhodné působení formou prevence. Účastníci silničního provozu by měli hlavně sami pochopit, proč respektovat pravidla. Tam zatím cítím značné rezervy,“ říká Martin Bednář ze společnosti DEKRA, který cílí své preventivně vzdělávací aktivity na mladé a začínající řidiče.

Divná doba

Žijeme v době, kdy se mnoho měst a obcí oprávněně zabývá kvalitou ovzduší. Kvůli zlepšení životního prostředí EU odrazuje od užívání osobních automobilů – ruku v ruce bychom však měli dbát na otázku bezpečnosti. Chodci i cyklisté by se měli pohybovat v bezpečném prostředí. Omezený prostor ve městech je nutné využívat inteligentně a účinně, aby umožnil zvýšenou mobilitu bez ohrožení účastníků provozu.

V České republice se počet usmrcených osob na městských komunikacích snížil z 291 v roce 2010 na 193 v roce 2017. Odhadovaný roční průměrný pokles počtu úmrtí na městských komunikacích za stejné období činil 5,5 %
ve srovnání s meziročním poklesem 3,7 % na venkovských silnicích.

„Za tímto vývojem stojí několik možných příčin, včetně postupného zavádění opatření na zklidnění dopravy, rekonstrukcí komunikací, modernizace chodníků, budování cyklistické infrastruktury a osvětlení přechodů
pro chodce. Ke zlepšení přispívají i kontroly dodržování nejvyšší dovolené rychlosti bezpečnostními kamerami a dopravní policií – podíl řidičů, kteří v městských oblastech překročili rychlostní limit nad 10 km/h, poklesl z 9 % v roce 2014 na 6 % v roce 2018,“ komentuje Jiří Ambros z Centra dopravního výzkumu (CDV).

Fotogalerie