První svého druhu

Mercedes-Benz představil v roce 1994 jako první na světě vozidlo, jehož pohonný systém využíval palivové články. Prototyp s označením NECAR přitom na první pohled nepůsobil nijak zvláštním dojmem, protože nekonvenční technika se ukrývala v karoserii dodávky Mercedes-Benz MB 100.

Palivové články k sobě v souvislosti s pohonem osobních i užitkových vozidel přitahují stále více pozornosti a je jim předpovídána skvělá budoucnost. Pozornost si však zaslouží i díky své minulosti. Koncern Daimler AG se jejich výzkumu věnuje prostřednictvím svých partnerů a společností již třicet let.

Dne 25. února roku 1991 byl totiž zahájen vývoj palivových článků pro pohon elektrického vozidla u společnosti Dornier GmbH ve Friedrichshafenu, patřící mezi členy tzv. Integrované technologické skupiny, pracující pod záštitou tehdejšího koncernu Daimler-Benz AG. Společnost Dornier již dříve vyvíjela systémy pro kosmické lety s posádkou a to včetně palivových článků s alkalickým elektrolytem (AFC).

V osmdesátých letech dvacátého století se však objevila nová technologie v podobě palivových článků s polymerní membránou (PEMFC). Tento systém pracuje při poměrně nízkých teplotách mezi 60 až 120 stupni Celsia, což umožňuje jeho použití v osobních i užitkových vozidlech pro výrobu elektřiny z vodíku. Právě toto využití získalo v roce 1991 potřebnou podporu vedení koncernu Daimler-Benz AG, jehož výzkumnou divizi tehdy vedl Prof. Hartmut Weule.

Dva roky na vývoj

V první fázi byl inženýry zmíněné divize vyvinut přesně definovaný koncept modulu pohonu, s nímž byl Prof. Hartmut Weule seznámen. Ten následně v listopadu roku 1991 schválil vytvoření demonstračního modelu a uvolnil pro tento projekt financování na dva roky. To nebylo příliš dlouho na vývoj technologie, která v této podobě do té doby nikdy neexistovala, ale cíl v podobě elektromobilu poháněného za pomoci palivových článků, kdy je jediným vedlejším produktem voda, byl velmi lákavý.

Výsledkem tohoto projektu se stal Mercedes-Benz NECAR (New Electric Car – nový elektrický automobil), který byl představen 13. dubna roku 1994. V té době měl nenápadný a přitom revoluční prototyp na svém kontě již několik tisíc ujetých kilometrů, protože byl od prosince roku 1993 testován na běžných silnicích a po celou dobu bez problémů.

Dodávka Mercedes-Benz MB 100, která byla základem pro NECAR, se stala mobilní laboratoří pro technologii budoucnosti. Nebylo to však proto, že by v té době bylo hlavním cílem využití vyvíjeného pohonu v užitkových vozidlech, ale proto, že pohonný modul vážil kolem 800 kg a vyžadoval hodně prostoru, což dokazuje skutečnost, že zabíral prakticky celý nákladový prostor.

NECAR splnil své poslání a prokázal, že palivové články jsou skutečně použitelné a vhodné pro silniční vozidla. Na jednu nádrž s vodíkem dokázal tento vůz, jehož elektromotor disponoval výkonem 30 kW (41 k), ujet kolem 130 kilometrů a jeho maximální rychlost byla 90 km/h. Dnes je tento milník ve vývoji palivových článků vystaven v muzeu automobilky Mercedes-Benz ve Stuttgartu. 

V následujících letech na NECAR navázala celá řada dalších projektů s palivovými články. Z nich lze zmínit například NEBUS (New Electric Bus - nový elektrický autobus), který byl představen v roce 1997. V následujících letech pak Mercedes-Benz získal s těmito autobusy cenné znalosti, když byly využívány na pravidelných linkách ve velkoměstech v Evropě, Austrálii a Číně.

Palivové články v užitkových vozidlech

Společnost Daimler Truck AG se následně zaměřila na další vývoj a použití palivových článků v těžkých nákladních vozech a městských autobusech. Palivový článek je podle jejích oficiálních materiálů ideální jako doplněk baterií k prodloužení dojezdu městských autobusů, zatímco u nákladních vozidel je předurčen pro flexibilní a náročné dálkové přepravní operace na vzdálenosti do jednoho tisíce a více kilometrů.

V roce 2020 společnost Daimler Truck AG představila koncept nákladního vozidla Mercedes-Benz GenH2 Truck s palivovými články a plánuje zahájení jeho zkušebního provozu u svých zákazníků od roku 2023. Spuštění sériové výroby odvozeného modelu se pak má podle současných plánů rozběhnout ve druhé polovině tohoto desetiletí. 

Zdroj: Daimler AG

Převzato z časopisu

Fotogalerie