Slovenská strela je opět v plném lesku

Historický motorový vůz Slovenská strela se v polovině května po více než dvouleté rekonstrukci vrátil po kolejích domů do Kopřivnice, kde byl v roce 1936 vyroben. Nový domov našla Slovenská strela ve skleněném depozitáři, vystavěném pro tyto účely před novým Muzeem nákladních automobilů TATRA.

Čtyřnápravový motorový vůz Slovenská strela byl vyroben v roce 1936 v kopřivnické Tatře pouze ve dvou exemplářích. Ve službách Československých státních drah nesly tyto vozy označení M 290.001 a M 290.002, přičemž druhý uvedený se dochoval do současnosti.

Tovární typové označení motorového vlaku je Tatra T 68 a dle spoje z Bratislavy do Prahy, na němž jezdil, dostal jméno Slovenská strela. Do pravidelného provozu byl motorový vůz uveden 13. července roku 1936.

Rekordní jízda

Historie motorového vlaku Tatra T 68 se začala psát již v roce 1934, kdy se pod vedením slavného konstruktéra Hanse Ledwinky začalo pracovat na jeho vývoji. Výsledkem byl aerodynamicky tvarovaný vlak s interiérem pro 72 cestujících, jehož maximální rychlost, jíž bylo na některých úsecích trati dosahováno byla 130 km/h. V pořadí druhý vyrobený vůz dosáhl během zkušební jízdy 3. června roku 1936 rychlostního rekordu ČSD 148 km/h.

Slovenská strela dokázala s jedinou zastávkou v Brně přepravit své cestující z Bratislavy do Prahy nejprve za 4 hodiny a 51 minut. V roce 1938 se pak tato doba zkrátila na 4 hodiny a 18 minut. Tento čas byl pokořen až v prvním desetiletí jednadvacátého století vlaky EuroCity a 680 Pendolino.

Čtyřnápravové motorové vozy Slovenská strela byly v pravidelném provozu využívány na trase z Bratislavy do Prahy a zpět až do rozdělení Československa na protektorát Čechy a Morava a Slovenskou republiku v březnu roku 1939. Na svou původní trasu se pak tyto vlaky vrátily 1. června roku 1945 a ve druhé polovině čtyřicátých let byly využívány i na jiných trasách mezi Prahou a Ostravou nebo Prahou a Karlovými Vary. Používány byly i pro vládní cesty a to i na norimberský soudní proces.

Konec provozu

První byl z provozu vyřazen vůz M 290.001 a to v listopadu roku 1953, když byl odstaven v areálu ŽOS Šumperk. Později byl přemístěn do Vagónky Studénka, kde měl být rekonstruován, ale v roce 1960 byl zničen požárem. Vůz M 290.002 byl udržován pro příležitostné vládní jízdy až do konce padesátých let a v roce 1960 jej do svých sbírek získalo Lašské muzeum v Kopřivnici.

Na počátku šedesátých let byl vůz M 290.002 nejprve odstaven na vedlejší koleji v areálu kopřivnické automobilky a 15. června 1962 byl umístěn do parku za Lašskou vilu, kde stál po boku trolejbusu Tatra 401. Na podzim roku 1966 byl vůz o několik desítek metrů přemístěn pod jednoduchý přístřešek. Na tomto místě byl vystaven až do roku 1997, kdy byl převezen před současnou budovu Technického muzea TATRA v centru Kopřivnice.

Kompletní rekonstrukce

Nová kapitola v historii motorového vozu Slovenská strela se začala psát v polovině ledna roku 2018, když společnost TATRA TRUCKS obdržela zprávu o schválení dotace na projekt jeho rekonstrukce. V září stejného roku byl vůz přemístěn do Hranic, kde bylo zahájeno jeho restaurování, které bylo dokončeno na jaře letošního roku.

Ve čtvrtek 6. května roku 2021 úspěšně proběhla technicko-bezpečnostní zkouška historického motorového vozu M 290.002 Slovenská strela. Drážní zkušební komisař Ing. Alois Kotrba PhD. tak mohl v protokolu konstatovat plnou provozuschopnost vozidla.

Součástí technicko-bezpečnostní zkoušky Slovenské strely byla též zkouška zrychlení z nuly na 130 kilometrů v hodině. Své maximální rychlosti dosáhne motorový vůz po ujetí dráhy 5700 metrů. Z rychlosti 120 kilometrů v hodině zastaví Slovenská strela po ujetí dráhy 567 metrů. Při zkušební jízdě se mimo jiné ověřuje i účinnost ruční brzdy, která zastaví vlak z rychlosti 50 kilometrů za hodinu po ujetí 312 metrů.

Po více než dvouleté rekonstrukci se pak historický motorový vůz Slovenská strela vrátil 14. května roku 2021 do Kopřivnice. Vlak vyjel v 8:30 z Přerova po trase přes Lipník nad Bečvou, Hranice, Studénku a Příbor. Do stanice Kopřivnice, nákladové nádraží dorazil po desáté hodině a k novému depozitáři v areálu vznikajícího muzea nákladních vozů TATRA, kde jeho cesta končila, přijel v 11:00.

Celkové náklady na renovaci včetně výstavby depozitáře byly vyčísleny na 118 milionů korun, z toho téměř 80 milionů tvoří dotace z Evropské unie. Zbývající část poskytla společnost TATRA TRUCKS.

Zdroj a foto: TATRA TRUCKS A.S., TATRA MUZEUM

Fotogalerie