Dakar 2020 se blíží

Původní myšlenky ztraceny

Nadšenec a dobrodruh měl silný vztah k africkému kontinentu, jeho otec byl zubař působící též ve státě Pobřeží slonoviny. Když se Sabine pustil do organizování dobrodružné soutěže vedoucí z Paříže přes Alžír do senegalského Dakaru měl na mysli jistou vzájemnost soutěžících, kteří měli na vzdory přírodě a počasí společnými silami dorazit do cíle. Navíc, pokaždé Rallye Paříž – Alžír – Dakar přivezla do afrických měst a osad nějakou humanitární pomoc.

Krystalicky komerční záležitost

Vše se začalo měnit s tragickým Sabinovým skonem v havarované helikoptéře v poušti v roce 1986. Žezlo organizátora po něm převzal jeho otec. Moc mu to však nešlo a tak celý dakarský cirkus prodal panu Philipovi Amaurymu velkopodnikateli, částečnému akcionáři významné francouzské mediální skupiny SNC L’Equipe, která provozovala též Tour de France. Jenže dědoušek zemřel a tak to po něm zdědila manželka a dcery, které to prodaly dál a tím se ze slavné motoristické akce s jistým humanitárním podtextem, Rallye Dakar, stala krystalická komerční záležitost hledající neustále nové dojné krávy.

Všechny státy musí platit

Současný organizátor Rallye Dakar, společnost A.S.O., pořádá soutěž především jako obchodní podnik. Přistupuje k němu stejně jako ke slavné Tour de France, kterou rovněž organizuje. Při ní si města, kterými vede slavný cyklistický závod, musí zaplatit. Podobně je tomu u Rallye Dakar posledních jedenáct let. Státy, kterými vede trasa soutěže musí organizátorům platit. A protože se ambice Argentiny, Chile, Bolívie, Peru a dalších jihoamerických států v tomto směru již vyčerpaly, bylo třeba za každou cenu najít nového plátce.

Další dojná kráva

Saudská Arábie si ráda za vylepšení své pověsti, jako krajiny vhodné pro „pohoštění“ dakarského cirkusu připlatí. Dokonce oficiálně přiznává, že organizátorům Rallye Dakar zaplatila pro první ročník tolik jako daly dohromady v minulosti hned tři státy v Jižní Americe. A proč zrovna tři? To má také svůj význam v preambuli Rallye Dakar je zmínka o tom, že soutěž vždy proběhne na území alespoň tří států. Poslední ročník Dakar 2019 se jel právě z finanční nedostatečnosti jen v Peru, které jako jediný stát zaplatilo, proč by se tedy ročník 2020 nemohl konat jen v Saudské Arábii?

Geograficky příhodnější

Jak již bylo řečeno výše, z hlediska evropských týmů a fanoušků rallye je to dobrá zpráva. Geograficky je to blíž. Týmy budou mít více času na přípravu techniky a fanoušci pořídí cestu do Saudské Arábie možná za méně peněz než „trip“ do Jižní Ameriky. Přesto, že do začátku Rallye Dakar 2020 chybí ještě více než půl roku, české týmy kategorie „kamiony“ jsou již v plné přípravě. Mezitím co rodinný tým z Frenštátu pod Radhoštěm uskupený kolem Aleše Lopraise s největším nasazením pracuje na novém soutěžním trucku, Martin Macík junior představil svého Karla a dokončil první testování v Tunisu a tým Tatra Buggyra Racing vyrazil na tři týdny do stejné severoafrické země.

Úspěšný rodinný tým

Aleš Loprais staví speciál, který sice vychází ze známé „tatrovácké koncepce vozidla“, ale je docela možné, že se na jeho kapotě objeví nápis Praga – ostatně nebylo by to poprvé, co by se jméno, druhdy významného výrobce automobilů a nákladních vozidel, spojilo se speciálem Queen 69 (dnes ReBorn). To co však bude zřejmě poprvé, to se jmenuje automatická převodovka. Držme palce Lopraisovcům ať se jim práce povede co nejlépe. Nový speciál s automatem by mohl Aleše Lopraise posunout na Rallye Dakar kupředu.

Macíkův „Karel“

Otec a syn Macíkové po třech letech vývoje a práce postavili zcela nový dakarský speciál vycházející nejen z dlouhodobě vyvíjeného vlastního podvozku, ale též z prověřené techniky Iveco resp. FPT.

Nový „Karel“ je tak „čumákovka“, vnějšími tvary především kabiny odkazující na Iveco „Torpedo“ s nímž tak výborně poslední roky soutěží tým Gerarda de Rooye. Macíkové na rozdíl od De Rooyů sází na mechanicky ovládanou převodovku. Vedle „Karla“ postavili také sesterský vůz pro Jaroslava Valtra. Na trati Rallye Dakar 2020 by si tak mohly dva ostré kamiony ze sedlčanských dílen možná, za určitých podmínek, i pomoci. Protože kapotové uspořádání speciálu je z hlediska strategie jízdy něco jiného než to trambusové je logické, že jak Martin Macík junior tak, Jaroslav Valtr potřebují najezdit co nejvíce testovacích kilometrů. Oba dva již začali a to v terénech severoafrického Tuniska.

Buggyra v písku

Do Tunisu v těchto dnech vyrazilo i soutěžní seskupení Tatra Buggyra Racing tým. V plánu jsou tisíce ostrých kilometrů. „Čekali jsme na oficiální potvrzení místa konání Rallye Dakar 2020, které přišlo minulý měsíc. Vybírali jsme z několika variant místo, na kterém by se dalo na písečný Dakar nejlépe připravit. Jednohlasně jsme se shodli na tom, že Tunis představuje nejideálnější variantu. Tamní prostředí dobře známe a máme vytipovaných několik vhodných míst, navíc s logistikou do této země máme již bohaté zkušenosti,“ řekl manažer týmu Jan Kalivoda.

Testování se účastní i šéfkonstruktér týmu David Vršecký. „Primárním úkolem je najít optimální rozložení mezi výkonem a životností speciálu. Dalším důležitým bodem je také zkoušení různých tlaků v pneumatikách v závislosti na sypkosti písku a jeho teplotě,“ prozradil Vršecký. „Vezeme s sebou i novou modifikovanou sérii kardanů, které bychom chtěli podrobit opravdu extrémní zatěžkávací zkoušce, aby se neopakovaly události z minulých ročníků.“

Fotogalerie